Perla kladského pomezí

O nás

Historie zámku

Zámek v Novém Městě nad Metují je součástí městské památkové reservace a nachází se v západním rohu náměstí. Byl postaven společně s městem, původně jako pozdně gotický hrad, který měl město chránit. Farní pamětní kniha uvádí, že základní kámen budoucího města a hradu byl položen 10. srpna roku 1501 ve dvě hodiny odpoledne. Kámen položil sám Jan Černčický z Kácova, majitel panství.

Po velkém požáru města v roce 1526 Jan Černčický panství prodal Pernštejnům, tehdy významnému a mocnému šlechtickému rodu. Ti začali s obnovou města i svého nového sídla se záměrem dát jim tehdy moderní renesanční vzhled.

Od Pernštejnů novoměstské panství koupil evangelický šlechtický rod ze Štýrska – Stubenbergové. Ti dokončili renesanční přestavbu města a z panského hradu se stal renesanční zámek. Po porážce stavovského povstání v r. 1620, kterého se Stubenbergové na straně proticísařské zúčastnili, bylo novoměstské panství císařem Ferdinandem II. zkonfiskováno. Na krátkou dobu je zakoupil Albrecht z Valdštejna, od něj je roku 1624 kupují Trčkové z Lípy. I těm ale bylo panství v r. 1634 zkonfiskováno, protože jeho majitel Adam Erdman Trčka z Lípy byl spolu s Albrechtem z Valdštejna a dalšími šlechtici obviněn z proticísařského spiknutí a společně s nimi byl v únoru 1634 v Chebu zavražděn. Zkonfiskované majetky Adama Erdmana Trčky z Lípy a dalších zavražděných císař rozdal jako odměnu za podíl na vraždě výše jmenovaných. Panství Nové Město nad Metují obdržel skotský šlechtic, v té době vrchní chebský strážmistr, Walter z Leslie. Později byl povýšen na polního maršála a říšského hraběte. Za Waltera z Leslie prošel zámek další přestavbou ve své historii, tentokrát barokní. Především 2. patro zámku bylo vyzdobeno barokními štukaturami a nástropními malbami s motivy řecké a římské mytologie. V roce 1802 vymřeli Leslieové po meči. Jejich majetek zdědili Dietrichsteinové a po nich pak další příbuzné šlechtické rody. Na zámku se však nikdo z nich trvale nezdržoval a ten během 19. století značně zchátral.

Od roku 1908 do současnosti

Koupě zámku

V roce 1908 si novoměstský zámek jako své rodinné sídlo vybral a koupil Josef Bartoň, majitel textilní továrny v Náchodě, pradědeček dnešního majitele.

Zkuste uhodnout, kolik tehdy - před více než sto lety - zámek asi stál...?

Zámek Bartoňovi zakoupili za 2.350.000 rakouských korun. Může se vám to zdát málo, ale byla jiná měna a peníze měly větší hodnotu. Dnes bychom za tyto peníze sotva pořídili malý rodinný dům. Pro představu auto české výroby (Laurin a Klement) tehdy stálo 3 600 K a 1 kg chleba nestál ani polovinu koruny (0,27 K).

 

Přestavba zámku

Po zakoupení zámku Bartoňovými proběhla další – zatím poslední – přestavba v jeho historii. Ta byla svěřena vynikajícím architektům té doby, Dušanu Jurkovičovi a Pavlu Janákovi. Ze zámku se stalo moderní sídlo, vyzdobené předními českými umělci 1. poloviny 20. století ve stylech secese, art deco, kubismu a funkcionalismu. Současně však byla restaurována dochovaná výzdoba z časů renesance a baroka. Zámek byl také vybaven technickými vymoženostmi, jako je vodovod, ústřední topení, elektřina, telefon a jídelní a osobní výtah. Díky tomu dnes novoměstský zámek slouží jako ukázka adaptace historického objektu na moderní bydlení, stejně jako kvalitní příklad spojení historické a novodobé výzdoby a zařízení. Bartoňovi zámek vlastnili do r. 1948. Tehdy byl znárodněn a do roku 1991 ho spravoval stát.

 

Rodina Bartoňů z Dobenína

Co o Bartoňových možná nevíte...

  • roku 1912 se stali posledním českým šlechtickým rodem jmenovaným císařem Františkem Josefem I. (v roce 1919 bylo používání šlechtických titulů zákonem zakázáno)

  • věnovali se mecenášství a podporovali např. dostavbu katedrály sv. Víta ve 20. letech 20. století, ve které je po nich pojmenována jedna z bočních kaplí (zasvěcena sv. Anežce České)

  • pan Josef Marian Bartoň-Dobenín (restituent, otec majitele zámku) má od 16-ti let amatérský pilotní průkaz, dlouhá léta pracoval u společnosti American Airlines

  • pan Joseph Michael Barton Dobenin (současný majitel zámku) hrál v mládí poměrně intenzivně a úspěšně hokej v Kanadě

Nejznámějším a dá se říci nejúspěšnějším členem rodiny, byl prapradědeček dnešního majitele, Josef Bartoň. Zjednodušeně řečeno: začínal jako tkadlec v chalupě a vypracoval se až na majitele textilní továrny v Náchodě, starostu města Náchoda a další významné funkce. Oceněním jeho celoživotní práce bylo v roce 1912 povýšení do šlechtického stavu. Císař František Josef I. mu udělil dědičný šlechtický titul „rytíř“ s predikátem „z Dobenína“ (což je místo významné v české historii) a dědičným erbem. V erbu jsou umístěny symboly textilní výroby – vřeteno a tkalcovské člunky. Po zrušení šlechtických titulů začala rodina používat zjednodušené příjmení Bartoň-Dobenín.

Z dětí Josefa Bartoně pokračovali v náchodské textilní továrně jeho dva synové, Cyril Adolf a Josef Bohumil – pradědeček dnešního majitele zámku. Právě díky prosperitě továrny si mohli dovolit koupit zámek v Novém Městě nad Metují – původně společně, pak v Novém Městě zůstal jen Josef Bohumil. Cyril Adolf pro svou rodinu zakoupil zámek Zbraslav u Prahy.

Roku 1905 postavili Josef a Cyril ve Starém Městě moderní přádelnu o 75.000 vřetenech nákladem 5.000.000 rakouských korun. Závod byl ve své době nejmodernější v Evropě.

Z dobře fungující továrny měli prospěch nejen majitelé, ale i jejich zaměstnanci a obyvatelé Náchoda, později i Nového Města nad Metují. Jak Josef Bartoň, tak později oba synové finančně přispívali na různé projekty: roku 1909 vystavěli okresní sirotčinec v Náchodě (svým nákladem za asi 200.000 rakouských korun), pro děti svých zaměstnanců postavili v Orlických horách ozdravovnu, v Novém Městě nad Metují vybudovali chorobinec a založili nadaci pro zchudlé řemeslníky a studenty, přispěli na stavbu novoměstské sokolovny a živnostenské školy. Jednotě pro dostavbu chrámu sv. Víta v Praze, ve které byl Cyril Adolf určitou dobu i členem představenstva, věnovali ve 20. letech 20. století vzácný tabulový obraz Madony.

Josef Bohumil, majitel novoměstského zámku, měl syna Václava. Ten vystudoval práva a stal se na konci 30. let 20. století spolumajitelem textilní továrny v Náchodě. V té době se oženil s Danielou Weirichovou, dcerou advokáta z Třeboně. V roce 1938 se jim narodil syn Václav a v roce 1942 syn Josef Marian - restituent zámku. Po roce 1948 je zámek a ostatní majetek Bartoňovým znárodněn. JUDr. Václav Bartoň-Dobenín se ženou a oběma syny emigroval. Nové bydliště našli v Kanadě. Jeho rodiče – Josef Bohumil s manželkou – však na zestátněném zámku dožili. Pán zemřel v roce 1951, paní v roce 1957.

V roce 1992 získal pan Josef Marian Bartoň-Dobenín, mladší syn Václava, v rámci restitucí zpět nejen zámek, ale i další majetek, který kdysi jeho rodině patřil. V roce 2013 převzal rodový majetek jeho syn Joseph Michael Barton Dobenin, který je tedy současným majitelem zámku a zastává další funkce v rodinných firmách.

Od r. 1992 je zámek znovu majetkem rodiny Bartoň-Dobenín a je přístupný veřejnosti.

V roce 2008 byl areál zámku vyhlášen národní kulturní památkou.


Zajímavosti z kroniky Jana Klose
"Paměti zámku novoměstského"

Jan Klos sepsal kroniku v letech 1909 - 1911, tedy v období rekonstrukce novoměstského zámku pro rodinu Bartoňů z Dobenína. Níže jsme pro vás z kroniky vybrali několik zajímavostí.

(Pozn.: Text byl doslovně přepsán vč. tehdejší diakritiky, interpunkčních znamének a dalších nepřesností.)

Usazení makovice a obrazu na věž

Dne 9. září (1909) o 3. hodině odpoledne za přítomnosti zástupu obecenstva vytažena jest makovice a vztyčen obraz sv. Antonína na věž zámeckou. Obtížnou práci tu vykonal tesařský polír Rudolf Rada, rodák novoměstský se dvěma klempířskými tovaryši. Rudolf Rada, jenž makovici a obraz usazoval, dostal za svou práci mimořádně odměny 20 korun.

Do makovice vloženo pro paměť několik listin a mincí: mj. výplatní listina zaměstnaných osob na restaurování zámku 1909 nebo běžné mince od 1 haléře do desetikoruny.

(Obrazem je myšlena větrná korouhev ve tvaru siluety postavy sv. Antonína. Ta byla osazena na věž v polovině 17. století při barokní přestavbě zámku Walterem z Leslie. Rod Leslie měl totiž svatého Antonína jako svého rodového patrona. Na hrotu zámecké věže se korouhev otáčela až do začátku 80. let 20. století, kdy byla stržena při silné bouřce. Dnes můžete tuto korouhev vidět na prohlídkovém interaktivním okruhu "Od půdy po sklep".)

Hodiny zámecké

Hodiny dodal Ludvík Heinz, továrník hodin v Praze. Účet firmy ze dne 24. listopadu 1909 na věžní hodiny zní:

Stroj s dopravou a montáží na místě      870 K
2 cimbály ze zvonoviny                            424,85 K
celkem                                                         1294,85 K

(1. cimbál – přes 60 kg váhy, 2. cimbál – přes 40 kg váhy)

Dělnictvo při restauraci zámku

 … na stavbě zaměstnáni byli zedníci, fasádníci, kameníci, tesaři a dělníci čili nádeníci; mezi těmito byly dvě nebo tři ženy (nosily maltu), ostatní všichni byli muži.

Výplata o štědrém dnu (r. 1909) činila 128,25 K.
Nejvyšší počet dělníků vůbec byl v měsíci říjnu 1909.

Mzda zaměstnaných

Při počátku stavby v měsíci březnu 1909 byly denní platy následující:

fasádníci měli                   6 K
zedníci                               3 – 3,20 K
tesaři                                  3 – 3,60 K
kameníci                            6 K
nádeníci                            1,70 – 2,10 K

V létě mzda stoupla u tesařů a zedníků o 40 haléřů, u nádeníků o 20 – 40 haléřů. Pracovalo se od ½ 7. hodiny ranní do poledne a od 1. hodiny do 6. hodiny večerní; byla tedy 10 ½ hodinová pracovní doba. Jiný poměr mzdový byl u Italů.

Italové pracovali při zámku po osmnáct týdnů. Za celý čas jejich pobytu (mistr, 13 zedníků, 31 nádeníků) obnášela jim vyplacená mzda 33.573, 84 K. Italští dělníci nebyli lidmi neznámými. Novoměstští pamatovali se na „Taliány“ z doby, kdy stavěla se zdejší dráha (1873 – 1875). Železniční mosty jsou jejich dílo. … Šla o nich pověst, že jsou zruční a vytrvalí pracovníci.

Některé ceny staviva (r. 1909)

1 q vápna            2,60 K
1 q sádry             4 K
1 q cementu        9,50 K

Zámecké zahrady - rok 1910

Kvůli zkypření půdy v dolní části zahrady se rozvozila všechna rozdrcená stará malta z přestavby celého zámku. Malta byla smíchána se zeminou.

Plat roční 1.320 K – zahradník (nastoupil 22. srpna 1909).

Co zeleniny a květin pro zámek nespotřebuje, prodá zahradník městským lidem, kteří se do zahrady v určité hodiny (od 9. – 10 ½ hod., od 4. – 5.) dostavují, aby, co spotřebují, sobě nakoupili.

Náklad na vydržování zahrad činí průměrně 5000 K ročně.

Kontakt

Rezervace prohlídek (pokladna)
Zámek Nové Mesto nad Metují
Tel: +420 491 470 523
E-mail: pokladna@zameknm.cz

Kulturní akce, svatební obřady
Bc. Markéta Tomanová
E-mail: kultura@zameknm.cz

Správce zámku
Ondřej Daněk, DiS
E-mail: zamek@zameknm.cz

Rychlý vzkaz
Jméno:
Email:
Telefon:
Zpráva:
Opište kód: captcha
Kde nás najdete

Mapa